Články dalších autorů věnované dějinám médií:

Tato stránka nabízí odkazy na elektronická znění vybraných článků několika badatelů z naší domovské Fakulty sociálních věd UK v Praze, ale i z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy Univerzity v Brně a dalších pracovišť, která se dlouhodobě věnují studiu dějin českých médií. I zde prosím všechny čtenáře, aby autory nabízených textů v případě jejich dalšího využití řádně citovali. Přesný odkaz na původ článků (citaci) je opět uveden vždy v záhlaví článků (naspodu každé strany textu).

Starší dějiny českých médií:

Zájemcům o vhled do problematiky dějin českých médií ve starším období doporučuji studii Martina Sekery, PhD. (z pražského Národního muzea) nabízející periodizaci jejich vývoje: Etapy vývoje českých tištěných médií od 19. do počátku 20. století. Klíčová slova: Periodizace, etapy vývoje, český tisk, 19. století.

V polovině 90. let věnoval časopis Dějiny a současnost jedno své číslo dějinám žurnalistiky v Českých zemích. Vyšly zde mj. články pedagogů z Fakulty sociálních věd v Praze - a to Martina Sekery, PhD. (text nazvaný Grégrovy Národní listy jako badatelský problém), a doc. PhDr. Barbary Köpplové, CSc. samostatně (Mořic Bloch: tradice německy psané české žurnalistiky) i ve spolupráci s prof. PhDr. Janem Jirákem, PhD. (článek Kontury vývoje vzdělávání českých novinářů).

Média 40. a 50. let:

Pohled na nesocialistickou publicistiku v prvních poválečných letech nabízí studie šéfredaktora časopisu Soudobé dějiny PhDr. Milana Drápaly nazvaná Na ztracené vartě západu. Klíčová slova: Publicistika, novináři, 1945-1948, lidovecký tisk, nesocialisté, Tigrid, Ducháček, Obzory, Vývoj, Dnešek.

Zajímavou sondu do cenzurních mechanismů 50. let představil na příkladu Škvoreckého prvotin(y) literární historik PhDr. Petr Šámal, PhD. z Ústavu pro českou literaturu pod názvem  Setkání v Praze, s cenzurou. K cenzurní praxi let padesátých (případ Škvorecký). Klíčová slova: Josef Škvorecký, Zbabělci, Konec nylonového věku, 1957, cenzura, spisovatelé, 50. léta, HSTD.

Mezi klíčové autory věnující se zakladatelskému období komunistické správy Československa patří doc. PhDr. Jiří Knapík, PhD. ze SU v Opavě, z jehož díla lze pro studium dějin médií doporučit mj. práci věnovanou akčním výborům (Akční výbory a kultura na prahu nové doby), mocenskému soupeření Gustava Bareše a Václava Kopeckého v případové studii věnované sporu o Seifertovu sbírku Píseň o Viktorce (Verše v nemilosti; Ke vzniku a souvislostem kritiky Jaroslava Seiferta v roce 1950) nebo text zpřítomňující zákulisí přípravy vlivného referátu "Třicet let bojů za českou socialistickou poezii" (Od korektury k ideologické normě; Ze zákulisí vzniku "Třiceti let bojů" Ladislava Štolla).

Zajímavý pohled na fenomén tzv. vesnických novin nabízí studie PhDr. Martina Šikuly nazvaná Vesnické noviny a satirický obraz kolektivizace 50.let 20.století v moravských okresech severozápadního Horácka (Otevření problematiky výzkumu tzv. vesnických novin na příkladu politicky podmíněné prezentace lidového humoru): Představuje náhled na 50. léta a kolektivizaci prostřednictvím dobového regionálního tisku, zejména skrze podobu publikované slovní a kreslené satiry. Klíčová slova: vesnické noviny, ONV, Okresní národní výbor, KSČ, satira, karikatura, kolektivizace.

Československý mediální systém v prvních letech po únorovém převratu popsal PhDr. Martin Groman z Českého rozhlasu v článku Řízení československých médií v 50. letech 20. století. Klíčová slova: Role médií, řízení, cenzura, zakladatelské období, Liberecko, Stráž severu.

Detailní vhled do podstaty sovětského systému řízení médií nabízí studie Dušana Havlíčka nazvaná Veřejná informace v sovětských politických systémech, která poprvé vyšla již v roce 1983 jako součást výzkumného projektu "Krize v systémech sovětského typu" exilového nakladatelství Index.

Média v období normalizace a transformace:

Mezi ojedinělé studie funkce exilové žurnalistiky a vztahu československé státní moci k ní nejen v období normalizace patří práce PhDr. Petra Orsága z UP v Olomouci nazvané Média československého exilu v čase „obnovení pořádku“; K některým aspektům vývoje exilových periodik po srpnu 1968 (klíčová slova: Československá exilová periodika, rok 1968, normalizace, exil, emigrace, média, Státní bezpečnost) a Tři kultury v jedné. O roli československých exilových médií coby svorníku, který v letech 1948–1989 udržoval kontinuitu nezávislé kultury (klíčová slova: Československý exil, Jürgen Habermas, média, kultura, KSČ, Pavel Tigrid, Jiří Pelikán, pražské jaro, stalinismus, totalitní režim, veřejná sféra).

PhDr. Irena Reifová, PhD. z UK FSV v Praze teoreticky uchopila fenomén televizního seriálu v československé společnosti 80. let. Ke stažení zde: Synové a dcery Jakuba skláře: dominantní a rezistentní významy televizní populární fikce ve druhé polovině 80. let. Klíčová slova: Ideologie, komunismus, televize, seriál, dějiny, textový orientátor, esencialismus, modernita.

Unikátní studie Lidová demokracie 1986-1992: Transformace deníku politické strany v období zásadních politických změn autorky Martiny Řehořové, Ph.D. sleduje (mj. metodou kvantitativní obsahové analýzy) vývoj ústředního deníku politické strany v na přelomu 80. a 90. let. Klíčová slova: Lidová demokracie, LD, Československá strana lidová, ČSL, obsahová analýza, propaganda, tisk politických stran, řízení a kontrola médií.

Televize:

Přehledová studie Československá televize a politická moc 1953-1989 novinářky a historičky Jarmily Cysařové nabízí shrnující pohled na roli a postavení televize v období komunistické správy Československa. Klíčová slova: Československá televize, 1953-1989, kádrování, cenzura, HSTD, Zvědavá kamera.

Rozhlas:

Starší článek Československý rozhlas a stát 1923-1945 autorky PhDr. Lenky Čábelové, PhD. (v současnosti pracuje mimo akademickou sféru) představuje jeden z kvalitních a přitom obtížně dostupných příspěvků k počátkům rozhlasu. Klíčová slova: První republika, Radiojournal, rozhlas.

Ostatní:

Výjimečnou příležitost zevrubně nahlédnout podoby, proměny a projevy cenzury v moderní české společnosti nabízí úctyhodné dílo kolektivu autorů Ústavu pro českou literaturu AV ČR nazvané V obecném zájmu. Studentům moderních českých dějin medií doporučuji k pozornosti především druhý svazek věnovaný cenzuře a sociální regulaci literatury od roku 1939 do současnosti.

Poučený vhled na postavení novináře napříč dějinným vývojem přináší článek Stanislav Budín - komunista bez legitimace od PhDr. Martina Gromana z Českého rozhlasu. Klíčová slova: Stanislav Budín, KSČ, Rudé právo, novináři, role médií.

V již zmiňovaném Slovníku mediální komunikace vyšla vyjma citovaných též další hesla dotýkající se dějin médií. Za mimořádně podnětná považuji především hesla propaganda (autorka PhDr. Lenka Čábelová, PhD.) a periodizace vývoje lidské komunikace (autor doc. PhDr. Michal Černoušek).