Zákon uvádím v plném znění.

Zákon

ze dne 10. července 1933,

jímž se mění zákon o mimořádných opatřeních

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních, mění se takto:

Počátek § 1 se mění a bude zníti:

„Za války nebo tehdy, nastanou-li uvnitř státu nebo na jeho hranicích události, ohrožující zvýšenou měrou celistvost státu, jeho demokraticko-republikánskou formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek...“

V § 2 nahrazují se slova „republikánské formy“ slovy „demokraticko-republikánské formy“ a dále vsouvají se před slova „obnovení veřejného klidu a pořádku“ slova „udržení nebo“.

V § 5 mění se druhá věta, č. 2, a bude zníti takto:

„Bylo-li takové opatření učiněno pro podezření z trestného činu, budiž do osmi dnů proti postiženému zavedeno řádné řízení trestní, jinak opatření toto pozbývá platnosti.“

V § 6 vsouvají se za slovo „domovní“ slova „nebo osobní“.

§ 7 se mění a bude zníti:

„Státní úřad bezpečnostní může naříditi i bez soudcovského rozkazu zabavování a otvírání dopisů, jakož i jiných zásilek.“

§ 8 se mění a bude zníti:

„Spolky – mimo spolky výdělečné – mohou státní úřady bezpečnostní nebo úřady jim nadřízené podrobiti zvláštnímu dozoru úřednímu nebo zvláštním podmínkám, popřípadě jejich činnost vůbec zastaviti. Nové spolky toho druhu lze zříditi jen s povolením nebo souhlasem ministerstva vnitra nebo úřadu jím zmocněného; tím se neruší působnost jiných úřadů při zřizování takových spolků.

Způsobem naznačeným v prvé větě předchozího odstavce lze zakročiti též proti spolkům výdělečným, společnostem obchodním, jakož i proti společenstvům výdělečným a hospodářským (družstvům) a jiným útvarům podobným, sledují-li útvary takové podle hospodářských cílů též cíle politické, jimiž by mohly býti ohroženy právní statky, uvedené v § 2, nebo je-li forma těchto útvarů záminkou k zakrytému sledování takových cílů politických.“

§ 9 se mění a bude zníti:

„Státní úřad bezpečnostní může zakázati vůbec konání shromáždění na místech sloužících veřejné dopravě. Konati shromáždění jiná lze jen s povolením tohoto úřadu; omezení toto netýká se shromáždění voličů ode dne rozepsání voleb do Národního shromáždění až do skončení hlasování.“

§ 10 se mění a bude zníti:

„Státní úřad bezpečnostní může omeziti nebo podrobiti zvláštním podmínkám vydávání a rozšiřování tiskopisů a v krajním případě může jejich vydávání zastaviti. Taktéž může uložiti periodickým tiskopisům, vycházejícím nejméně pětkrát týdně, povinnost předkládati povinné výtisky ve lhůtě až dvě hodiny před vydáním, tiskopisům vycházejícím nejméně třikráte týdně ve lhůtě až tří hodin, jiným periodickým tiskopisům ve lhůtě až 24 hodin před vydáním. Pro ostatní tiskopisy do šesti tiskových archů může tato lhůta býti stanovena až na tři dny, pro tiskopisy obsáhlejší až na osm dní.

Státní úřad bezpečnostní může dále podrobiti zvláštnímu dozoru a podle potřeby zastaviti provozování živností, jež vyrábějí a rozšiřují tiskopisy, jakož i zpravodajských kanceláří, jež neslouží výlučně účelům obchodním. Taktéž může zakázati osobám soukromým držeti tiskařské lisy a jiné přístroje sloužící k rozmnožování spisů, vyobrazení nebo děl hudebních, vyjímajíc psací stroje.“

§ 11 doplňuje se druhou větou tohoto znění:

„Týmž způsobem mohou býti též vydány výjimečné předpisy o výrobě a prodeji výbušných látek i výbušných předmětů a o zacházení s nimi, o povolování pobytu, o nošení stejnokrojů, jakož i o šíření zpráv, jež by mohly ohroziti veřejný klid a pořádek.“

§ 11 doplňuje se dále tímto novým odstavcem:

„Stejným způsobem může býti stanoveno, že členové zastupitelských sborů samosprávy místní a zájmové, jakož i členové správních orgánů jejích podniků a ústavů, počítajíc v to i svazy těchto korporací, podniků a ústavů, jsou povinni setrvati ve svých funkcích a zdržovati se jakéhokoli jednání nebo chování ohrožujícího řádný výkon veřejné správy nebo řádnou činnost oněch podniků, ústavů a svazů, a že mohou se vzdáti své funkce jen se souhlasem státního úřadu dozorčího.“

§ 12 se mění a bude zníti:

„Trestné činy uvedené v §§ 5 a 6 jsou jednak skutky proti tomuto zákonu, jednak skutky podle §§ 68 až 91, 93, 94, 134 až 138, 166 až 169, 190 až 196 býv. rak. trestního zákona, podle §§ 153 až 157, 160, 162, 175, 176, 278 až 281, 288, 323 až 325, 330, 331, 344 až 349, 422 až 424, 428, 429 až 431, 434 až 436, 439, 444 býv. uh. trestního zákona, §§ 344 až 351, 353 až 366, 368, 369, 371, 372, 413 až 417, 448 až 455, 483 až 489, 491 až 500 býv. rak. vojenského trestního zákona, dále podle §§ 2 až 13 zák. čl. XL/1914, o trestní ochraně úřadů, a §§ 2 až 5, 7 až 12 zákona ze dne 17. října 1919, č. 568 Sb. z. a n., o trestání válečné lichvy, jakož i zločiny podle zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., na ochranu republiky.“

V § 14 mění se konec a bude zníti:

„...způsobem stanoveným v §§ 3 a 4 tohoto zákona.“

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

T. G. Masaryk v. r.

Malypetr v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dostálek v. r.

Černý v. r.

Dr. Hodža v. r.

Dr. Trapl v. r.

Bradáč v. r.

Dr. Dérer v. r.

Dr. Czech v. r.

Dr. Meissner v. r.

Dr. Spina v. r.

Dr. Matoušek v. r.

Dr. Franke v. r.

Bechyně v. r.

Dr. Šrámek v. r.