Zákon uvádím v plném znění.
ZÁKON
ze dne 3. července 1936
o pracovním poměru redaktorů
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Na které osoby se zákon vztahuje
§ 1
(1) Ustanovení tohoto zákona platí pro pracovní poměr zaměstnanců časopiseckého nebo zpravodajského podniku nebo zařízení, kteří jako hlavní povolání vykonávají duševní činnost za tím účelem, aby myšlenky vyjádřené slovem nebo obrazem, buď jejich vlastní nebo cizí, vyšly tiskem v redakční části tiskopisu. Tyto osoby se v dalších ustanoveních nazývají redaktory.
(2) Redaktory podle tohoto zákona však nejsou začátečníci, přijatí na zkoušku na dobu nejdéle šesti měsíců; dále se nepovažují za redaktory zejména redakční tajemníci externí spolupracovníci, překladatelé, těsnopisci a stenotypisté.
§ 2
Redaktoři časopiseckých a zpravodajských podniků nebo zařízení státu, veřejnoprávních korporací, veřejných ústavů, jakož i podniků, ústavů a fondů jim náležejících nebo jimi spravovaných, nejsou podrobeni tomuto zákonu, příslušejí jim však výhody, vyplývající z § § 5 až 7 (§ 9), § § 10, 12 a 16, jsou-li účastni pensijního pojištění novinářů (oddíl IXzákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n. , o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách) a nejsou-li pragmatikálními nebo jim na roveň postavenými smluvními zaměstnanci.
§ 3
Smlouva o práci
(1) Práva a povinnosti zaměstnavatele a redaktora určí písemná smlouva. Odchylky od písemné smlouvy platí, jen pokud jsou pro zaměstnance příznivější.
(2) Pokud nebyla ujednána smlouva písemná, určují se plat a ostatní pracovní podmínky podle pracovních poměrů redaktorů, zaměstnaných v témž nebo v příbuzném podniku (zařízení), kteří v stejném oboru práce mají podmínky nejpříznivější. Ustanovení toto neplatí, vztahuje-li se na pracovní poměr smlouva hromadná (§ 17).
§ 4
Plat
Není-li jinak ujednáno, třeba vypláceti smluvený plat měsíčně napřed a není redaktor, který nezavinil předčasné zrušení pracovního poměru, povinen vrátiti, co mu bylo vyplaceno, skončí-li se pracovní poměr před uplynutím doby, za kterou bylo zaplaceno.
Překážky v práci
§ 5
a) Nemoc a úraz
Nemůže-li redaktor konati práce pro nemoc nebo pro úraz, kterých si nezpůsobil ani úmyslně ani hrubou nedbalostí, podrží právo na plat po dobu, kterou činí doba výpovědní, platná při vzniku překážky. Pro takovou překážku nesmí býti redaktor předčasně propuštěn, ledaže překážka trvá o měsíc déle, než přísluší redaktorovi plat.
§ 6
b) Soukromé překážky a veřejnoprávní povinnosti
Ustanovení předcházejícího paragrafu platí přiměřeně, nemůže-li redaktor konati práce pro důležité soukromé překážky, týkající se jeho osoby, kterých si nezpůsobil ani úmyslně ani hrubou nedbalostí, anebo pro plnění veřejnoprávních povinností, které podle zákonných předpisů nemůže odmítnouti (zejména jako svědek nebo porotce).
§ 7
c) Cvičení ve zbrani
(1) Nemůže-li redaktor konati práce, protože byl povolán ke cvičení ve zbrani (cvičení služebnímu), podrží právo na plat. Po tuto dobu zůstává také nedotčena pojistná povinnost v oboru sociálního pojištění, jakož i povinnost platiti pojistné.
(2) Jinak platí ustanovení zákona ze dne 31. března 1925, č. 61 Sb.z. a n., o zachování pracovních (služebních) poměrů po dobu cvičení ve zbrani (cvičení služebních).
§ 8
d) Zbavení svobody
Za dobu, po kterou byl redaktor zbaven svobody v trestní věci, k níž dal podnět obsah časopisu, jehož je redaktorem, přísluší mu plat nejdéle po dobu šesti měsíců.
§ 9
Zánik práv podle § § 5 až 8
(1) Právo redaktora na plat podle § § 5 až 8 zaniká, skončí-li se pracovní poměr uplynutím doby, na kterou byl ujednán, anebo výpovědí danou před tím, než nastala překážka. Rovněž zaniká, byl-li redaktor právem propuštěn z důvodu opravňujícího zaměstnavatele rozvázati pracovní poměr bez výpovědi.
(2) V případě § 8 však právo uplynutím doby, na kterou byl pracovní poměr ujednán, nebo doby výpovědní nezaniká, jednal-li redaktor z podnětu zaměstnavatele.
§ 10
Dovolená
(1) Dovolená redaktora denního listu činí, trvá-li pracovní poměr nepřetržitě alespoň šest měsíců, dva týdny, trvá-li rok, čtyři týdny; v redakcích s více redaktory prodlužuje se dovolená po deseti letech trvání pracovního poměru na pět neděl, po dalších deseti letech na šest neděl.
(2) Dovolená redaktora jiného než denního listu činí, trvá-li pracovní poměr nepřetržitě alespoň šest měsíců, dva týdny, trvá-li rok, jeden měsíc.
(3) Do dovolené nezapočítává se doba, po kterou redaktor nemohl konati práce z důvodů uvedených v § § 5 až 9 a po kterou nepozbývá práva na plat. Doba, po kterou vydávání časopisu bylo úředně zastaveno, smí býti započtena nejvýše do jedné poloviny celkové dovolené a jediné tehdy, trvá-li souvisle déle než jeden týden.
§ 11
Zákaz soutěže a jiného zaměstnání
Redaktor nesmí bez svolení zaměstnavatele samostatně provozovati časopisecký nebo zpravodajský podnik ani se takového podniku zúčastniti jako spolupodnikatel. Rovněž nesmí bez svolení zaměstnavatele pracovati pravidelně pro jiný časopisecký nebo zpravodajský podnik (zařízení), ani vykonávati jiné trvalé nebo pravidelné zaměstnání. Svolení k pravidelné práci pro jiný časopisecký nebo zpravodajský podnik (zařízení) není třeba, jde-li o práci literárně-beletristickou nebo vědeckou a není-li tato práce určena pro podnik (zařízení) podstatně jiného směru.
§ 12
Výpovědní doba
(1) Zaměstnavatel může vypověděti pracovní poměr, není-li ujednána delší doba výpovědní, na tři měsíce, netrval-li nepřetržitě déle než pět let. Trval-li pracovní poměr nepřetržitě pět let, prodlužuje se výpovědní doba o jeden měsíc a za každé další dva roky vždy o jeden další měsíc, a to u redaktorů denních listů až do jednoho roku, u redaktorů jiných než denních listů až do šesti měsíců. Dohodou stran může býti výpovědní doba u redaktorů denních listů obmezena nejvýše na devět měsíců.
(2) Výpovědní doba musí skončiti vždy koncem kalendářního čtvrtletí. Dohodou stran může býti ujednáno, že výpovědní doba delší než tři měsíce bude končiti vždy koncem kalendářního měsíce.
(3) Redaktor může vypověděti pracovní poměr beze zřetele, jak dlouho trvá, na jeden měsíc. Výpovědní doba musí skončiti vždy koncem kalendářního měsíce.
§ 13
Započtení dřívějšího zaměstnání
Jde-li o výpočet dovolené a výpovědní doby, započítává se do doby, po kterou je redaktor zaměstnán v podniku (zařízení), i doba, po kterou bylo vydávání časopisu úředně zastaveno, a nadto čtvrtina doby, po kterou byl zaměstnán v redaktorském povolání v jiném podniku (zařízení).
§ 14
Předčasné zrušení pracovního poměru
(1) Důležitým důvodem, pro který je redaktor oprávněn předčasně vystoupiti z pracovního poměru, je také změna v zásadním směru časopisu, po které redaktor nemůže dále v časopise se ctí pracovati. Za takovou změnu se nepovažuje změna kladného nebo oposičního vztahu k určité vládě.
(2) Důležitým důvodem, pro který je zaměstnavatel oprávněn předčasně propustiti redaktora, je také, dopustí-li se redaktor při výkonu své služby vědomě nebo z hrubé nedbalosti činu, který ohrožuje čest a dobré jméno časopisu.
(3) Redaktor nemůže býti předčasně propuštěn proto, že odepřel vyhověti žádosti zaměstnavatele o výkon, který by ohrozil redaktorovu čest.
(4) Dojde-li na zrušení pracovního poměru podle ustanovení odstavce 1, může se redaktor domáhati náhrady, jaká mu přísluší, když zaměstnavateli může býti přičtena vina na tom, že redaktor zrušil bez výpovědi pracovní poměr.
§ 15
Soutěžní doložka
Úmluva mezi zaměstnavatelem a redaktorem, která omezuje redaktora v jeho výdělečné činnosti pro dobu po skončení pracovního poměru (soutěžní doložka), není pro redaktora závazná.
§ 16
Smrt redaktora
Byl-li pracovní poměr zrušen smrtí redaktora, přísluší jeho manželce (manželu) a dětem, a není-li jich, jiným jeho příbuzným, kteří s ním žili ve společné domácnosti a byli odkázáni na jeho podporu, částka odpovídající tříměsíčnímu platu, na který měl redaktor právo v době své smrti.
Hranice smluvní volnosti
§ 17
Byla-li ujednána mezi organisací nebo skupinou redaktorů s jedné strany a zaměstnavatelem nebo skupinou zaměstnavatelů nebo jejich organisací se strany druhé hromadná smlouva, jsou v podnicích, na které se vztahuje taková hromadná smlouva, podmínky určené hromadnou smlouvou obsahem smlouvy jednotlivé a smlouva jednotlivá se nemůže v neprospěch zaměstnance odchýliti od smlouvy hromadné.
§ 18
Práva, která příslušejí redaktorům a jejich pozůstalým podle § § 5 až 16, nemohou býti smlouvou zkrácena ani zrušena, pokud § 12 neustanovuje jinak.
§ 19
Podpůrná ustanovení
Pokud tento zákon nemá jiných ustanovení, platí pro pracovní poměr redaktorů ustanovení zákona ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb. z. a n., o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení (zákona o soukromých zaměstnancích).
§ 20
Denní listy
Denním listem se v tomto zákoně rozumí tiskopis vycházející alespoň pětkrát v týdnu.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 21
(1) Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti ustanovení hlavy páté zák. čl. XIV/1914 o tisku, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.
(2) Redaktorům, jejichž pracovní poměr se do dne účinnosti tohoto zákona spravoval ustanoveními uvedeními v odstavci 1, zůstává, pokud setrvají v témž podniku, zachována delší výpovědní doba ustanovení v § 57 zák. čl. XIV/1914.
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 10, odst. 1 a 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1937. Provedou jej ministři spravedlnosti a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.
Dr. Beneš v. r.
Dr. Hodža v. r.
Dr. Dérer v. r.
Nečas v. r.